Úvod:
Kdybych měla nějakým způsobem vám objasnit co to vlastně ta Abstrakce je, uvedla bych nejdříve příklad toho co se nejvíce plete. Jakmile jsem slovo Abstrakce zmínila před jednou svoji kamarádkou, představila si pod tímto pojmem čmáranici. A to samé si asi vybavila většina našich českých lajků. Svým způsobem ano, mají pravdu, ale abstrakce nemusí být jen čmáranice. Kdybych to vlastními slovy měla říct tak trošku "odborně" řekla bych, že se jedná o zprostředkování pocitů tahy, barvami, předměty nebo čímkoliv jiným a zaznamenání onoho pocitu za pomoci těchto věcí na papír: Jednoduše řečeno, jak to cítíte tak to "plácnete". Chodím na základní uměleckou školu do výtvarky, takže s abstrakci mám skušenosti a co víc, zjistila sem, že mi toto téma docela sedne a, že mě i baví.
Jak malovat nebo kreslit abstrakci?
To se nedá jednoduše vysvětlit, na malování nebo kreslení abstrakce neexistují návody. Záleží jen na tom, jak dovedete svůj pocit zapomoci různých prostředků převést na papír. Ale něco málo mohu vysvětlit na některých mých pracích.

1) Když jsem byla 6.11.2007 opět jako každé úterý ve výtvarce na ZUŠ Veveří kam chodím, učitelka mi dovolila volné téma abstrakce, původně sem nevěděla co namalovat a čím. Vedle mě seděla moje kamarádka a tak sem se jí zeptala: "Hele, můžu namalovat abstrakci toho jak tě vidím? Jako temperament a tak." Na moji otázku přišla kladná odpověd tak sem se dala do díla. Koukněte se jak to dopadlo, skuste si říct co si pod tímto obrázkem Temperamentu mé kamarádky představíte a podívejte se níže jak moc daleko nebo blízko jste byli k pravdě.

Základ byl v "černém" srdci této malby. I když pod pojmem černá si mnoho z nás představí závist, zlost nebo rebelii já v této černé barvě zdůraznila nebojácnost, schopnost něčeho dosáhnout nebo také odhodlání. Zelená v levém dolním rohu poukazuje na stálost, schopnost podržet své blízké v těžkých situacích. Červenou na levé straně sem schválně namalovala jako plamen stoupající do velké výšky, jako náznak někdy až nespoutanosti. Mnoho modré, oranžové a žluté na celé pravé polovině už jen naznačuje štěstí, vřelost a úsměv. Doufala sem, že malba bude na konci dávat alespoň nějaký smysl, snad to nebylo k ničemu. Dále jen uvedu jak se se dostala k druhému příkladu. Zdůvodnění proč sem kam co dala už psát nebudu. Podle mě to není zapotřebý, jde výhradně o vkus každého z nás, podle mnohých je účel stejně jednoznačný.

2) Moje zatím poslední abstrakce vznikla, když sem si prožila docela nepěknou "depku". Byla sem unavená, den byl úmorný a já se potřebovala doslova "vykřičet " a utéct pryč. Místo utíkání a křičení sem ale chtěla skusit něco jiného, převést celou tu náladu na papír pryč ze mě a fakt, že mi tenhle způsob docela pomohl. Tohle opravdu nepotřebuje další komentář.